Nesouhlasím s názorem Marie Jandové a Jiřího Turnera

Vládní koalice rozhodla podle obou těchto autorů správně: prezident by měl být nestranický, nadstranický a nestranný… nepostavila svého kandidáta, ale podpořila hned tři nezávislé.

Marie Jandová

Jiří Turner

Můj osobní pohled na celou tuto záležitost je takový, že vládní koalice, byť před rokem slibovala postavení vlastního, silného a pro všechny akceptovatelného kandidáta, prostě selhala. Ona ve svých řadách nikoho takového prostě nemá.

Petr Fiala v rozhovoru „Musíme najít silného kandidáta na prezidenta, jinak se budeme divit“ pro Seznam.cz:

„Jsem přesvědčen, že bychom se měli pokusit o to, mít společného kandidáta, minimálně jako koalice Spolu. Potřebujeme kandidáta, který by měl širší společenskou podporu. K tomu je také potřeba, aby se splnilo několik věcí. Musíte najít správnou osobnost, která chce kandidovat. Napadá mě několik osobností, které by mohly kandidovat, ale to ještě neznamená, že jsou to lidé, kteří opravdu kandidovat chtějí. Měla by to být také osobnost, která má veřejnou politickou zkušenost.“

Nedá se nic dělat, někdejší teplický starosta a pak předseda Senátu Kubera jim umřel. I když byl „ódéesák“ a já modroptáčníky skutečně nemusím, jeho bych volil, svůj hlas v obou kolech prezidentské volby (pokud by dvě kola byla potřebná…) by ode mne dostal. Vystrčil je jeho bědný odvar, nesahá Kuberovi ani po kotníky. Ať jakkoli předsedá (a pravděpodobně bude předsedat i dál) Senátu Poslanecké sněmovny ČR, dobrým prezidentem by asi nebyl.

Koho by do prezidentského klání mohla vládní koalice poslat ještě?

Osobně si myslím, že výrazně lepším prezidentem, než je premiérem, by byl Petr Fiala.

Jenomže to asi nejde… třeba se mýlím, ale prezident nemůže být současně premiérem.

To se nedělo ani za komunistů, kdy sice byl šéf největší (a téměř jediné…) politické strany  (generální tajemník ÚV KSČ) Husák také prezidentem ČSSR, nicméně předsedou vlády byl za jeho prezidentování Korčák, Adamec nebo Pitra, ať to byla funkce jakkoli pouze symbolická.

Takže Fiala by prezidentem samozřejmě být mohl, předsedou vlády k tomu ale ne. Musel by jako premiér skončit. S tím by ale skončila celá vláda a jestli by se vládě nové, jinému premiérovi, podařilo získat důvěru Sněmovny, to je skutečně otázka. Případné předčasné volby by pak zákonitě musely pro současnou vládní koalici skončit debaklem, nakonec už loni v říjnu při parlamentních volbách to byla téměř plichta, navíc kdyby se tentokrát hnutí ANO inspirovalo úspěšným tahem svých politických protivníků a vytvořilo nějakou koalici (třeba s ČSSD a k tomu ještě s Přísahou), nebylo by se o čem bavit vůbec a politická mapa naší země by vypadala úplně jinak.

Když ne Fialu, koho jiného mohla vládnoucí garnitura do prezidentských voleb ze svých řad nominovat?

Hejtmana Kubu? Jenomže to je do jisté míry Rebel. Pekarovou Adamovou? Měli bychom mladou a krásnou prezidentku, jenomže s poněkud nevymáchanými ústy, občas s názory svědčícími o její politické nezralosti - a především není z ODS, ale z TOP 09.

Konglomerátu SPOLU se Marka Ebena, který by v prezidentských volbách hájil jejich barvy, přemluvit ke kandidatuře nepodařilo (a já jsem přesvědčený o tom, že Váleček ze seriálu Kamarádi mého dětství by za podpory obrovského procenta lidí této země na Hradě usedl i bez jakékoli předvolební kampaně), vygenerovat svého alespoň hypoteticky volitelného človíčka nezvládl.

Podpoří tak tři nezávislé prezidentské kandidáty a já jsem spolu s mnoha jinými blogery i diskutéry z tohoto serveru přesvědčen o tom, že naše vládní garnitura selhala i tady a výše jmenovaná Marie Jandová společně s Jiřím Turnerem dělají pochvalou tohoto kroku skutečně jen z nouze ctnost.

Pokud pak jde o samotnou volbu prezidenta, podpora vládnoucí garnitury jednomu z uvedených kandidátů je zcela na místě. Paní Nerudová to není, pan Fischer už vůbec ne.

Bezezbytku ale souhlasím s podporou jména třetího: generála Petra Pavla.

Je mi totálně buřt jeho krátké členství v KSČ před rokem 1989, to totiž o něm nevypovídá nic špatného. Takových lidí byly statisíce, a to ve všech profesích. Bez červené knížky se kariéra budovat prostě nedala, v armádě nebo policii obzvláště.

Myslím si, že málo hlasitě v současnosti zaznívá, že mít v době, kdy v Moskvě sedí nevyzpytatelný, nebezpečný tajtrlík, vrchním velitelem ozbrojených sil právě vojáka (a ne ledajakého…) není vůbec od věci.