I já se svou troškou do Prymulova mlýna…

Souhlasím s tím, že se jednalo o provokaci nebo docela obyčejný bonz, každopádně neměl ministr zdravotnictví lézt do byť sebeušlechtilejšího pajzlu, z něhož vyleze ven bez roušky.

Měl být mužem, který si roušku nechá nejzdatnějšími chirurgy této země přišít na obličej. Jeho tvář jsme neměli do konce boje s koronavirem nikdy spatřit.

Jsem ten, kdo souhlasí s tím, že přijatá opatření byla nutná. Jsem ten, který se domnívá, že měla být dokonce tvrdší. Jsem ten, kdo je srozuměn s tím, že bychom neměli po nějakých čtrnáct dní chodit ani do práce – česká ekonomika je dle mého názoru v takové řiti, že by to nikomu už extravagantně neublížilo.

Věřím tomu - možná bláhově - že Prymulova nařízení (ač byl sám buď podveden či byl toliko naivní – nebo naopak svou mocí natolik arogantní, že se jim vychechtal) budou mít na vývoj pandemie v naší zemi zásadní vliv. Ne zítra, možná ne ani za týden, ale za čtrnáct dní, za tři neděle určitě. Jestli ne, pak nás Pánbůh chraň, protože vyjma účinné vakcíny na tohle recept prostě není.

Roman Prymula skutečně selhal. To si politik v jeho postavení skutečně dovolit nemůže a (protože sám nechce) bude-li „odejit“, je to zcela na místě.

Za chyby – i za ty nechtěné – se prostě platí.