Protikuřácký zákon v praxi

Veřejnoprávní televize (především ta...) nešetřila v minulých dnech superlativy a ukazovala bezmála nadšený český národ v hospodách po prvních hodinách zavedení protikuřáckého zákona.

Milióny diváků vidělo idylické obrázky zpravodajských vstupů Televizních novin z naditých lokálů prostých cigaretového kouře plné usměvavých restauratérů a nadšených hostů. Naproti tomu já byl včera odpoledne u nás ve Strojeticích v restauraci Tom, jejíž interiér touto dobou vždycky hučel jako dobře zavedený úl. Stoly byly bez popelníků a u nich ani noha.

Všichni hosté – a jsou to stejní vesničtí strejdové jako já – seděli venku, ať bylo vevnitř jakkoli příjemně a pod slunečníky předzahrádky, která tu zabírá část parkoviště, panovalo vedro k zalknutí. A to ti hosté přišli ze svých zaměstnání, aby se po něm chvilku věnovali ještě svým zahrádkám. Teď přišli na pivo nebo s manželkou na večeři.

„Nemusel jsem kupovat hospodu, měl jsem koupit jen to parkoviště,“ komentoval situaci hostinský Tomáš Janoušek. Podotýkám, že on sám je nekuřák.

Ke stolům venku (má tu zhruba třicítku míst) se s pivem i talíři naběhá samozřejmě výrazně dál, než tak činil v rámci lokálu. Denně jsou to kilometry navíc. A další věc: hlídat v předzahrádce popelníky. „Co mám dělat, když mi nekuřáci obsadí místa venku a přijde mi parta kuřáků?“ ptá se hostinský. Má zahnat nekuřáky do lokálu, aby si venku sedli ti, kdo nikotinu holdují, protože oni se jinak otočí a půjdou o dům dál? „Dali by si před obědem pivo a cigaretu, totéž po obědě a pak i ke kávě. Já takhle přicházím o kšefty…“

Protikuřácký zákon má prostě svá pro i proti. Už jsem na těchto stránkách jednou napsal, že pravděpodobně zlikviduje víc pohostinských zařízení, než EET. Ale veřejnoprávní televize ho obhajuje a chrání, čemuž rozumím, od toho by nakonec měla být, čímž ale jeho dopady nekriticky bagatelizuje.

Možná je škoda, že tuto kontroverzní normu horlivě nepodporoval například Andrej Babiš. Jsem přesvědčen, že být tomu tak, pak by nás ČT krmila zpravodajskými spoty diametrálně odlišnými těch, na které se dnes díváme.