Stávkující jsou zase vyděrači

Stávkující pošťáci jsou označeni – jako vždycky ti, kdo se chystají stávkovat – za vyděrače a berou si nás jako rukojmí. To prohlašují naši politici, kteří mají plné huby demokracie.

Kteří (také za právo stávkovat) chřestili klíči a kteří dovedli naši zemi tam, kde je. Jenomže právo stávkovat a stávkovat reálně, to je propastný rozdíl.

Já snaze našich pošťáků zlepšit si svou finanční situaci rozumím. Jsem přesvědčen o tom, že i kdyby jim byly přidány ony dva a půl tisíce, které žádají, stejně nedosáhnou ani na průměrný plat. Což je tristní. Existovat pod celorepublikovým průměrem je nepříjemné, i když je fakt, že takhle funguje většina z těch, kteří denně chodí do práce. Neboli stávkovat v této zemi za zvýšení mezd by se mělo od východu na západ.

Pojďme ale k poště: jestli si mě nějaká doručovatelka nebo paní za přepážkou během dvouhodinové výstražné stávky vezme jako rukojmí, navíc v odpoledních hodinách, je mi jedno i v době předvánoční. Pošta totiž poskytuje – nikoli vinou doručovatelek a pracovníků za přepážkou – tak mizerné služby, že se to ani nepozná.