Válka je vůl!

To není moje… to je název skladby skupiny Synkopy 61, kterou vydala roku 1968: „Napsal si někdo na starej kůl prostinkej nápis: Válka je vůl...  

„Napsal si někdo na starej kůl
prostinkej nápis: Válka je vůl!
Před kůlem stojím, čepici smekám,
v očích mám slzy a pak si klekám,
modlím se za ty, kteří ten kůl
nevidí a nečtou, že válka je vůl.“

Dne 24. února tohoto roku zaútočila Ruská federace na Ukrajinu. Zůstal jsem stát v němém úžasu a nevěřil. I když se o napadení Ukrajiny spekulovalo už před Vánocemi, ta myšlenka mi připadla tak absurdní, že jsem se jí smál.

V životě jsem se takhle fatálně nezmýlil.

Válka je vůl, protože nikdy nemá vítězů. Jen poražené. Desítky, stovky a tisíce zbytečně zmařených lidských životů. Nenapadlo by mne ani v tom nejhorším snu, že se dnes někdo k vyvolání takového konfliktu odhodlá. To totiž nemůže být aktem racionálně uvažujícího jedince, ale nebezpečného šílence.

V Kryrech je celá tahle příšerná záležitost o to citlivější, že velké množství našich známých, sousedů a kamarádů přišlo do našeho krásného města z Volyně. Nechali na Ukrajině část svých rodin, mají na tuto zemi dnes tak těžce sužovanou vazby.

Vladimír Putin se stal novodobým Faustem. Upsal duši ďáblu. Ať si ho tedy ten čert vezme co možná nejdříve! Protože válka je vůl!