Jsem kuřák. A jako všichni ostatní kuřáci vím, že jsem vůl, protože kouřím. Protože si ničím zdraví a protože to stojí spoustu peněz, které by se daly investovat jinak. Zdravějším způsobem…
Investovat kupříkladu do biozeleniny, jíž bych se pásl namísto knedlíků s vepřovým a zelím k obědu. Jenže já zelenině (včetně té bio) jsem nikdy na chuť extra nepřišel a zabíjačkové pochutiny miluju víc než mrkev; jsem člověk, jemuž připadá hříšné zapíjet dobře propečený bůček sodovkou, protože se k němu pivo hodí prostě líp. Navíc zapít tento kulinářský skvost CO2 sycenou vodou, patrně bych měl v břiše ještě tři hodiny po jídle balvan, kdežto s půllitrem zlatavého moku to zvládám bez jakýchkoli potíží.
Bezmála půl roku si knedlo zelo vepřo v hospodě nedávám a na pivo do restaurace nechodím. Protože jsem kuřák a ke kvalitnímu žejdlíku cigaretu prostě chci. Popíjím pivo lahvové (je výrazně lacinější toho točeného…) a holduju přitom své kuřácké neřesti.
Neboli s přijetím protikuřáckého zákona jsem jako většina jiných kuřáků se svým zlozvykem neskoncoval, jen jsem prostě přestal chodit do restaurací, kde si dnes zapálit nemohu. Jako spousta jiných kuřáků. Propad tržeb v pohostinstvích mnoho jejich provozovatelů odhaduje na nějakých 15 – 30%.
Lékaři ale protikuřácký zákon chválí. Z kraje tohoto týdne přinesli statistiku, podle níž prý za prvních pět měsíců zákazu kouření v restauracích ubylo v nemocnicích pacientů s nemocemi, které kouření způsobuje.
To je blábol tisíciletí!
Prodává se výrazně méně cigaret? Ubylo s protikuřáckým zákonem takové množství kuřáků? Tvrdím, že nikoli! Jestli tedy v nemocnicích ubylo pacientů, jimž zdravotní problémy způsobilo nadužívání tabákových výrobků, pak to absolutně nemá nic společného s protikuřáckým zákonem! Nedělejte z nás, prosím, ještě větší hlupáky, než kterými jsme. Protikuřácký zákon vzhledem k tomu, že se díky němu rapidně nesnížil počet kuřáků, dopadl především na provozovatele pohostinských zařízení, jimž se ztenčily tržby, a nemá absolutně vliv na zdravotní stav českého národa.
