Odboráře by tvrdě ztrestal. Pochopitelně. Demokracii si rozvracet nedáme! Demokracii po vzoru našeho velkého taťky, který vtipně vymyslel kupónovou privatizaci tak, až jsme celý svět naučili tunelovat. Z naší rodné země pomohl vytvořit ráj korupčníků, mafiánů a lobbistů, až jsme zjistili, že se dá krást i tam, kde už nic není. Nyní, když máme díru v rozpočtu, přicházejí reformy, jejichž cílem není ani tak naplnit prázdnou kasu, jako získat finanční prostředky pro další privatizace státního majetku (rozuměj: zlodějny).
Že je Klaus mimo realitu všedního bytí, naplňuje jeho rada beze zbytku také po technické stránce. Kdyby uměl počítat, tak by zjistil, že výpadek autobusů pražského dopravního podniku je nenahraditelný. Jestli se stejnými počty ekonomicky vede tuto zemi, pak to nabízí částečně vysvětlení, proč jsme to dopracovali až do hospodářské krize.
Naše vládnoucí garnitura v čele s hlavou pomazanou začala mít strach. Začala mít strach z plebsu. Musí to být k vzteku, když se Klausovi zuby nehty daří držet vládu, u které jeden skandál přebíjí druhý a hlavně vládu, kterou už tady v této zemi nikdo nechce; a pak přijdou odboráři – vyděrači a teroristé, kteří se rozhodli vyjádřit svůj nesouhlas krajním prostředkem – stávkou. Inkviziční soud na ně! Ve jménu nezávislé justice je stávka nezákonná, protože je v rozporu s dobrými mravy. Ideální slovní spojení pro výroky soudu, kde docházejí argumenty a paragrafy.
Pane prezidente, odstupte, vezměte s sebou Nečase, Kalouska, Johna... a stávka nebude! To mi věřte!